Vždy, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát

Dle slov Martina Slaného, který je hlavním ekonomem Rusňákovy skupiny DRFG, jež se dlouhodobě zabývá investičními fondy a dluhopisy, je tomu tak, že vždy, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát. Jak?

Stav české ekonomiky dle hlavního ekonoma Rusňákovy skupiny DRFG

Česká ekonomika je aktuálně ve stavu mnoha nerovnováh. 

Máme prohlubující se dvojí deficit:

• veřejných financí,
• běžného účtu platební bilance.

Na trhu práce mzdy zcela utekly produktivitě, ceny nemovitostí příjmům, máme značnou nerovnováhu mezi agregátní poptávkou, nabídkou a tak dále. Projevem této makroekonomické nerovnováhy je především vysoká inflace. Aktuální situa­ce je vážná zejména proto, že každá tato nerovnováha má alespoň částečně specifickou příčinu a jiný časový původ. Nyní se to ale slilo do jednoho momentu.

Kdo může za nerovnováhu v ekonomice?

„Vždy, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát. Byť spouštěčem bývá něco trochu jiného, primárním jsou vždy vedlejší, zpožděné efekty toho, že stát chtěl v ekonomice s něčím „pomáhat“. Následná reakce pak pravé příčiny nerovnováh často nespráv­ně vyhodnocuje a reaguje na ně špatnými politikami,“ říká Martin Slaný z Rusňákovy skupiny DRFG. 

Může se situace nějak změnit?

Může. A poměrně rychle. 

„Ekonomika není nikterak statická a pro finanční trhy to platí dvojnásob. Lehkost bytí vysokých deficitů dříve nebo později zvyšuje rizikovost, natož pak v tu chvíli, když si na trh jdou v podstatě půjčit všechny státy, a to se projeví ve výnosech,“ dodává hlavní ekonom Rusňákovy DRFG.

Už v současnosti rychle rostou. Na začátku roku 2021 byl výnos pětiletého dluho­pisu pod 1 %, nyní 5 %. V Maďarsku skoro 9 %. Období, kdy sazby byly nulové, jsou dávno pryč a i jejich růst může situaci rychle změnit.

Autor: Michal Pecka