Dle slov Martina Slaného, který je hlavním ekonomem Rusňákovy skupiny DRFG, jež se dlouhodobě zabývá investičními fondy a dluhopisy, je tomu tak, že vždy, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát. Jak?
více v článku...
Stav české ekonomiky dle hlavního ekonoma Rusňákovy skupiny DRFG
Česká ekonomika je aktuálně ve stavu mnoha nerovnováh.
Máme prohlubující se dvojí deficit:
- veřejných financí,
- běžného účtu platební bilance.
Na trhu práce mzdy zcela utekly produktivitě, ceny nemovitostí příjmům, máme značnou nerovnováhu mezi agregátní poptávkou, nabídkou a tak dále. Projevem této makroekonomické nerovnováhy je především vysoká inflace. Aktuální situace je vážná zejména proto, že každá tato nerovnováha má alespoň částečně specifickou příčinu a jiný časový původ. Nyní se to ale slilo do jednoho momentu.
Kdo může za nerovnováhu v ekonomice?
„Vždy, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát. Byť spouštěčem bývá něco trochu jiného, primárním jsou vždy vedlejší, zpožděné efekty toho, že stát chtěl v ekonomice s něčím „pomáhat“. Následná reakce pak pravé příčiny nerovnováh často nesprávně vyhodnocuje a reaguje na ně špatnými politikami,“ říká Martin Slaný z Rusňákovy skupiny DRFG.
Může se situace nějak změnit?
Může. A poměrně rychle.
„Ekonomika není nikterak statická a pro finanční trhy to platí dvojnásob. Lehkost bytí vysokých deficitů dříve nebo později zvyšuje rizikovost, natož pak v tu chvíli, když si na trh jdou v podstatě půjčit všechny státy, a to se projeví ve výnosech,“ dodává hlavní ekonom Rusňákovy DRFG.
Už v současnosti rychle rostou. Na začátku roku 2021 byl výnos pětiletého dluhopisu pod 1 %, nyní 5 %. V Maďarsku skoro 9 %. Období, kdy sazby byly nulové, jsou dávno pryč a i jejich růst může situaci rychle změnit.
Autor: Michal Pecka
