Lenin věčně živý: Proč vypadá lépe než v den smrti?

Vladimír Iljič Lenin je mrtvý už devadesát let, ale jeho tělo vypadá lépe než v den, kdy se odebral na druhý svět.
 
Tvrdí to jeho balzamovači, kteří vyvinuli experimentální metody na uchování vzhledu ruského komunistického revolucionáře. Chválí se, že jde o výsledek téměř sto let trvajícího dolaďování různých technik, které se pak využívaly iv reálném světě medicíny.

O Lenina se stará takzvaná „mauzóleová skupina“, v níž bylo v jistém čase až dvě stě vědců pracujících v laboratoři a odpovědných za jeho pozůstatky. Podle časopisu Scientifican American se Rusové nesnaží o uchování jeho biologické tkáně, ale spíše tvaru těla, váhy, barvy a pružnosti.

„Musí nahradit některé části kůže a masa plastickými a jinými materiály,“ říká profesor sociální antropologie Alexej Jurčák, působící na Kalifornské univerzitě. „Tím se to dramaticky odlišuje od všeho, co bylo v minulosti, například od mumifikace“.

Vladimír Iljič Lenin

Jurčák popisuje, jak se občas na Leninovy ​​tváři objevovaly plísňové fleky a balzamovači museli k jejich odstranění použít jemné bělidlo. Jednou si s jednou takovou skvrnou na líci nevěděli poradit a začali se obávat o své životy. „Mohli nás dokonce zabít,“ uvedl pro Jewish World Review Ilja Zbarskij, kterému se podařilo plíseň odstranit. „Atmosféra strachu a teroru panovala iv našem vědeckém prostředí, tak i životě ostatních běžných lidí“.

Leninovu kůži zkoumají každý týden a měří její přesnou vlhkost, konturu a barvu a posuzují, zda nevykazuje známky dehydratace. Každé dva roky ho ponoří na třicet dní do směsi s glycerinem a octanem draselným, čímž se podle vědců může jeho tělo uchovávat i další století.

Zatímco mu odstranili z těla krev, tělní tekutiny a vnitřnosti, původní jsou obočí, vousy a kozí bradka. Většinu jeho kůže nahradili materiálem z parafínu, glycerinu a karotenu.

Některé z těchto balzamovacích technik mají své místo iv běžném zdravotnictví – jedna metoda například inspirovala vývoj technologie využívané na průtok krve přes darované ledviny během transplantace.

Pozůstatky vůdce bolševiků zabalzamovali na Stalinův příkaz poté, co v roce 1924 zemřel ve věku 53 let a veřejnost ho od té doby – kromě druhé světové války – mohla obdivovat v mauzoleu na moskevském Rudém náměstí.

V roce 2012 se ruské vedení přiblížilo k historickému rozhodnutí pohřbít zakladatele Sovětského svazu. Ministr kultury Vladimir Medinskij uvedl, že je „absurdní“, aby Lenina nepochovali ani 88 let po smrti. Vyzýval, aby ho uložili do normálního hrobu tak, jak to žádal sám Lenin, a poznamenal, že pak „by se možná něco změnilo k lepšímu i v našich životech“.

Prezident Vladimir Putin

Prezident Vladimir Putin mu však zatím nevyhověl a opakovaně odložil rozhodnutí o pohřbu, protože Lenin podle něj zůstává ikonou pro mnohé starších Rusů, dodává britský deník Daily Mail.